Od kontroverzních až po akademické diskuse

Změnou způsobu diskuse z kontroverzního nebo emotivního tónu na akademický mohou učitelé proměnit situaci v cennou učební zkušenost a povzbudit studenty, aby rozvinuli své analytické a kritické myšlení. Studenti se tak učí odpoutat se od své emoční reakce na určité téma a pokusit se o něm analyticky přemýšlet.

Pat Clarke ve svém článku „Výuka kontroverzních otázek“ navrhuje čtyři kroky, které mohou učitelé udělat, aby usnadnili analytické myšlení o kontroverzních otázkách ve třídách způsobem orientovaným na studenta.

V každém kroku dostanou studenti sadu otázek, které nabídnou řadu způsobů, jak se na problém dívat.

Krok 1: O co jde?
Cílem v tomto kroku je, aby studenti identifikovali povahu kontroverze a pomohli pak analyzovat problém bez předsudků a emocí.

Kontroverze se většinou týkají tří problémů: hodnot, informací a pojmů. Aplikujeme-li otázku vraždy ze cti, zkoumání začíná určením, zda se jedná o otázku hodnot. Jde o spor o to, co by mělo být, nebo o uznání rozdílů v kulturních hodnotách. Lze vraždy ze cti omluvit? Jde o informační problém? Je to téma, kolem kterého se vedou spory, protože je těžké vědět, čemu nebo komu věřit? Nebo je to otázka toho, co rozumíme pojmem „vražda ze cti?“ Koncept je do značné míry věcí kulturní interpretace. Co je považováno za vraždu v jedné kultuře, nemusí být v jiné. Pokud studenti tíhnou k této interpretaci, jak se vypořádají s univerzální hodnotou, že zabít jiného člověka je špatné?

U tohoto problému by studenti mohli dojít k závěru, že jde většinou o problém hodnot souvisejících s informacemi a koncepty, ale ústředním bodem hlavní otázky není, zda je to správné? V každém případě taková diskuse odhaluje, že i otázka jako Je zabíjení ze cti správné nebo špatné? je mnohem komplexnější.

Použité zdroje: Pat Clarke „Výuka kontroverzních otázek: Strategie ve čtyřech krocích pro jasné myšlení o kontroverzních otázkách“ BCTF/CIDA Global Classroom Initiative 2005.

Kroky 2 a 3: Jaké jsou argumenty a jaké jsou předpoklady za argumenty?

V tomto kroku jsou studenti vyzváni, aby zvážili různé argumenty podporující různé postoje k této otázce. Jinými slovy, studenti jsou vedeni k tomu, aby uvažovali analyticky, určovali, zda existuje dostatečná podpora pro různé argumenty, a posuzovali platnost různých argumentů.

Pokud se kontroverze kolem problému týká hodnot

Jaká kritéria se používají k rozhodování? Používají se k posuzování morální kritéria (založená na zájmu o to, jak budou ovlivněni všichni lidé) nebo obezřetnostní kritéria (týkající se především toho, jak bude ovlivněna moje skupina nebo já)?

• Chtěl bys, aby ti to udělali?
• Co kdyby to udělal každý?
• Jsou nějaké situace, kdy byste se cítil jinak nebo nesouhlasil s touto hodnotou?
• Je argument hlasem zasvěceného nebo někoho zvenčí?
   
• Pokud kontroverze kolem problému zahrnuje informace
   
• Jsou k dispozici dostatečné informace? Jsou tvrzení v informacích správná?
• Jsou informace vhodné pro daný problém?
• Jsou zdroje primární nebo sekundární?
• Jsou závěry uvedené v argumentu vzhledem k informacím obecně přiměřené?
• Jsou tvrzení v informacích založena na předpojatých předpokladech?
• Jsou postoje za argumenty etnocentrické, rasistické nebo s pochybnou legitimitou?
   
• Pokud se kontroverze týkají konceptů
   
• Používají předložené argumenty jasné významy nebo definice?
• Používají se významy konzistentně a jsou používány vhodně?

Pokud se studenti rozhodli, že otázka zabíjení ze cti je o hodnotách, budou muset odpovědět na morální otázku a poté se rozhodnout, zda má univerzální použití. Mohou se tedy rozhodnout, že zabíjení ze cti musí být přijato kvůli kulturním ohledům a že v určitých kulturách má taková praxe obezřetnostní hodnotu, protože zajišťuje širší blaho rodiny? Zřejmá otázka pak zní: Je to dostatečný důvod?, a obracíme se k morální otázce: Co kdyby to udělal každý? Pokud se rozhodnou pro morální imperativ, tohle bych pro sebe nechtěl, nebo je to praxe, která by měla hrozné následky, kdyby to dělal každý, pak musí také myslet na důsledky uplatňování této hodnoty v kultuře, ve které to neplatí.

Otázka vraždy ze cti má zjevnou souvislost s deklarací OSN. Lze to analyzovat z pohledu Kdo to obhajuje? Jsou lidé, kteří obhajují zabíjení ze cti, většinou sobečtí a vraždění provádějí pro svůj vlastní prospěch nebo aby se přizpůsobili svým vlastním zkresleným představám o pravdě? Nebo existují tak hluboce zakořeněné kulturní důvody pro tuto praxi, že její zákaz v těchto kulturách by měl za následek zničení tradičních kultur, což by zase mohlo vést k další smrti a ničení?

Zdroj: Pat Clarke „Výuka kontroverzních otázek: Strategie ve čtyřech krocích pro jasné myšlení o kontroverzních otázkách“ BCTF/CIDA Global Classroom Initiative 2005.

Krok 4: Jak se manipuluje s argumenty?

V tomto kroku studenti analyzují politickou povahu problému, aby pochopili, jak lze politizaci problému využít k manipulaci a formování názorů. Manipulace s argumenty má důležitý vliv na to, jak je na problém nahlíženo, kdo nese odpovědnost a jaké kroky jsou podnikány. Například, pro manipulaci s argumenty lze využívat strategie jako obětní beránek, falešná analogie, extrémní příklady a další. Učitelé mohou nasměrovat pozornost studentů na známá témata, která jsou prezentována z opačných úhlů pohledu a požádat studenty, aby odpověděli na následující otázky:

– Kdo se podílí na formování těchto diskusí a jaké jsou jeho konkrétní zájmy v této otázce?

– Jaké je odůvodnění jejich postoje?

– Jaké jsou jejich důvody k tomu, aby zaujali danou pozici?